Jak už jsem řekla, nezapomínejme na sebe!
Jak to máš s jídlem úžasňáku? Nestíháš jíst? Nebo naopak jíš až moc a přejídáš se? Připravuješ si jídlo převážně doma nebo jíš rychlovky?
Všechno tohle má totiž vliv na naši náladu, naši míru energie a hlavně na naše ZDRAVÍ.
Vždycky jsem si myslela, že musím jíst spousty vajec a masa, abych dávala tělu dostatek bílkovin - OMYL.
Poté, co jsem prošla již podruhé očistou těla na zeleninových a ovocných šťávách, zjistila jsem, že je mému tělu paradoxně mnohem lépe, když tyto suroviny jím jen v přiměřeném a vyváženém množství spolu s dostatkem zeleniny, ovoce a jiné živé stravy jako jsou například ořechy a semínka.
Odjakživa mé chuťové pohárky mají rády maso, mléko, vejce..., ale zjišťuji, že mé tělo až tak moc často né. Což je pro mě zajímavý poznatek. Téměř pořád jsem byla zvyklá snídat míchaná vejce, nebo ovesné vločky s mlékem... a najednou...
3 měsíce vkuse jsem zkusila jíst RAW snídaně a už si neumím bez nich představit svůj start dne!
RAW je strava, která není tepelně zpracovávaná = obsahuje mnohem více vitamínů! Tohle je LÁSKA!
RECEPTY na RAW bowls
1) 2 bánány + jablko + skořice + sušené datle + datlový sirup + (nejlépe raw) kakao... nebo
2) Banán + kešu ořechy namočené přes noc + pohanka lámanka namočená přes noc + raw kakao + strouhaný kokos... nebo
3) 2 banány + ananas + kokos + kokosové mléko + kokosový olej + pohankové vločky
Názornou přípravu některých bowls můžeš najít v highlight RAW na profilu: @protozemuzem
Veškeré suroviny v jednotlivých receptech ROZMIXOVAT! Ozdobit dle chuti. Kombinacím se meze nekladou, popusťme uzdu fantazii
a zkoušejme kombinovat sami! Přidávám i jahody nebo třešně!
Užitečné info: inspiruji se na www.brawolife.cz, nejen recepty na snídaně, ale i obědy, večeře a šťávy.
Co se týče šťáv a otázek ohledně detoxu, doporučuji přečíst mé odpovědi na otázky v ČLÁNKU ZDE.
(Nově mají vlastní odšťavňovač, nejlepší na trhu v Česku. Doporučuji juknout. I já sama jeden vlastním a už se těším až ho vyzkouším.)
.
.
.
.
.
24.11.2020 - UPDATE - jen na zamyšlení pro ty, kteří jsou otevření.
Včera večer jsem shlédla dokument DOMINION (2018) a byly to 2 hodiny totálního utrpení, bolesti, strachu, stresu, mučení a zabíjení - nevinných zvířat.
Věděla jsem, že to, co se děje tam, kam my nevidíme, je zlé. Ale do té chvíle, než jsem to viděla, slyšela na vlastní oči v tomto dokumentu,
tak jsem si to nedokázala ani z desetiny reálně představit a "procitnout".
Člověk si to ani představit nechce. Proč taky? ,,Vždyť je to hrozné a já s tím vlastně nic neudělám..." A tak celý život chodím nakupovat do supermarketu
zabalené kusy masa ve fólii, bílou "vodu", které říkáme mléko a vejce v krabičkách. Upřímně... Mě to nikdy nepřišlo divné. Ať se to komukoliv zdá jakékoliv,
ale mě to divné nepřišlo.
Ještě před 2-3 lety jsem žila v tom, že se s planetou nic neděje. Že ta kvanta plastu a odpadu jsou vlastně v pohodě. Že to, co mám na talíři je vlastně to nejlepší,
co můžeme do svého těla dávat. Že fastfoody jsou "špatný", ale to maso, vejce doma jsou "v pohodě". Ano. Byla jsem naivní. Mám to v povaze.
Jednu dobu jsem se fakt trýznila za to, jaký ignorant jsem byla jak vůči planetě, živým tvorům, tak vůči svému tělu.
Mnozí odsuzujeme vegetariány, vegany, vitariány a já nevím koho ještě za to, že hazardují se svými životy, když nejí "plnohodnotně", a že to cpou všem okolo.
Upřímně... po včerejším dokumentu se jim bohužel ani nedivím. :( Mě samotnou mrzí, že já nedokáži být úplně bez živočišných produktů. Prostě na to asi nemám vůli, někde hluboko uvnitř nechci? A o to více obdivuji ty, kteří se na tu cestu vydali. Já umím tyhle produkty jen omezovat a nahrazovat. Vyváženě a s mírou. Měla jsem včera hrozně bezmocný stav, kdy jsem se zlobila na celý svět za to, že se řeší koronavirus a úmrtí lidí na celosvětové ne-li vesmírné úrovni, ale přitom denně - denně! umírá miliony zvířat v neskutečných bolestech a utrpení pro to, aby nám naplnily žaludky.
Já vím, já vím. ,,Je to normální...." říkáte si určitě. ,,Koloběh života ty trubko..."
Jenže koloběh života je přirozený stav, kterým tahle situace bohužel není.
~ Přirozené je, když v savanách lev uloví antilopu, aby nakrmil svou lví smečku.
~ Přirozené je, když se moucha chytne do pavoučí sítě, kde si ji pavouk svým vláknem omotá a sní.
~ Přirozené je, když vůl oplodní krávu a jsou z toho malá telátka, která krmí svým mlékem.
Co přirozené není? (Upozorňuji, že níže zmíněné procesy nemusí dělat dobře "slabším" povahám, mezi které se mimochodem já sama řadím.)
- Na sílu, proti přírodě, přístrojem oplodnit krávu, které se narodí telátko a my jí ho během několika hodin ne-li minut vezmeme. Odvezeme pryč, kde ta čerstvě narozená telata skomírají hlady bez svých matek, které několik hodin po porodu pláčou a hledají svá mláďata. Ty my pak vezmeme, držíme je v malých prostorech, kde je napojíme na odsávání mléka a to pak zředěné a plné chemikálií pijeme z krabic. (Ještě teď se mi zvedá žaludek z kakao, co jsem měla předevčírem.)
- Něco podobného se děje i s malými prasátky, která když prasnice porodí, tak je vyvalená v prostoru, kde sotva leží a často se stává, že svá malá prasátka neohrabaností zalehne, zamáčkne a zabije. A když je nezabije ona, tak tam umírají na nemoci, než přijde člověk, který do nich kopne, nebo je hodí o pár metrů dál. A ta prasátka jen pláčou bolestí, trápením a neví, která bije.
- Mít přístroje s elektrickým proudem, kterými pícháme do nebohých zvířat, aby se hnula, mi taky nepřipadá v pořádku. Vždyť ta zvířata neví, co v těch kójích mají dělat?! Nerozumí nám a kdyby rozuměli, tak určitě rádi udělají, co chceme, jen aby nezažívala ta muka před samotnou smrtí. Která je často bolestivá a probíhá na několikrát. Zvířata bojují do posledního dechu. Jsou plný strachu, bolesti, stresu. Jsou zraněná, nemocná z toho, jak se s nimi zachází.
- Malá pípající kuřátka, sotva se vylíhnutá, i se skořápkami jedou na páse rovnou do kovového sekače, kde jsou rozmixovaní do našich hamburgrů.
- Jindy ta malá kuřátka dávají v plastových přepravkách, namačkaných na sobě do plynové komory. Po několika minutách je vytáhnou a když nedej bože některý z nich přežilo a stále dýchá, tak ho něčím majznou.
- Slepice umírají naňahňané v klecích, vypelichané, s otevřenými ranami a záněty v těle. Často nejen slepice, ale i kachny a krocani mívají tělesná postižení, protože v těch prostorách, kde žijí a jak se s nimi zachází nemají dostatečný prostor pro zdravý růst. A tak když mají nějaké pokřivení nohou nebo páteře, lidé je berou a násilím zaživa natahují v rukou, aby je "narovnali" a pak je hodí bez milosti zpět mezi ostatní. Všechna ta zvířata se dívají na to, jak jeden vedle druhého trpí a umírá.
- Pak je převezou z "pěstírny" na porážku. Živé slepice věší hlavou dolů do skřipců a pak jedna za druhou jedou hlavami podél kovových výstuží, které jsou nabité elektrickým proudem. Když se nějaká z nich ještě hýbe, tak ji podříznou krk, aby vykrvácela. "Omámené", mrtvé slepičky pak jedou dál do přístroje, který jim urve hlavy.
- Nejen králíkům se strhává srst zaživa na oblečení...i peří ptákům, abychom my měli v čem chodit a spát. Ta zvířata pláčou a krvácí. Mají otevřené zanícené rány.
- Dalším tématem je zábavní průmysl - rodeo, koňské dostihy, býčí zápasy, psí zápasy,... Zvířata, která vlastně často umírají před očima dospělých i dětí a je to brané jako přirozené dovednosti a zábava.
- Nemluvě o zvířatech, která jsou pěstovaná účelně na různé pokusy kvůli kosmetice a farmacii. Všechno jsou to živé bytosti a duše bez ohledu na to, za jakým účelem se rodí.
,,Na někom se to testovat musí..." řeknou si mnozí. Jenže víte, co? Nemusí... V dnešní době je tolik přírodní kosmetiky, která se nemusí testovat na zvířatech - nemusí, protože je přírodní a příroda nám nikdy nechce ublížit. Příroda a planeta je tu pro nás, jen si ji neumíme vážit. To, co se musí testovat jsou chemické
a syntetické srajdy, které si pak dáváme do svých těl, nebo na ně. Vypouštíme je do oceánů a lesů - do té přírody, která se snaží žít proto, abychom žili my.
Farmacie je téma samo o sobě. Do toho jsem naštěstí nahlédla více v době před 4 lety (2016-2017), kdy můj přítel bohužel umřel na rakovinu lymfatického systému.
Vždycky jsem myslela, že je v pořádku vzít si ibalgin na bolest hlavy. Vzít si antibiotika na kdejakou nemoc. Nechat se očkovat. Chemoterapie na rakovinu...
Dříve ta má naivita právě byla totální odevzdaností důvěry v něco, co je víc, než jsem já - myšleno - nemocnice, lékaři, stát, potravinářský průmysl.
,,Všechno jsou to tak "velké věci", které dělají maximum pro naše dobro..." Mýlila jsem se. Ti, co jsou nad tím vším dělají maximum hlavně pro sebe a
my jsme jen "spotřebitelé", kteří je následují a plní jim kapsy. Vím, že ne každý tento fakt přijme, ale to nevadí... Je to v pořádku. Ani já to dříve nepřijímala.
Musela jsem k tomu dojít...sama svou cestou.
Příroda nás může uzdravit - jídlem i bylinami.
Neříkám, ať ze dne na den přestane každý člověk na planetě jíst maso nebo mléčné výrobky.
Já osobně maso sice k životu nepotřebuji a když už tak fakt jednou za čas, ale co mám ráda jsou sýry a vejce.
Proto můžeme zkusit omezit tyto záležitosti. A když už si nějaký takový produkt koupíme, tak třeba bio vejce z volných chovů, maso nejlépe od farmáře, který se stará o svá zvířata s respektem a láskou.
Nejsou totiž pak plná strachu, stresu, bolesti, nemocí a nám se tak dostane méně bolesti do těla, když ho sníme. To stejné s vejci, mlékem.
Proč podporovat supermarkety a nehumánní způsoby potravinářského řetězce, když můžeme podpořit (ne)obyčejné lidi jako jsme MY?
Lidé, kteří dělají to, co dělají nejen pro to, aby se uživili a vydělali si na fungování, ale proto, že svou práci milují.
Žádný extrém není dobrý. Proto už rozhodnutí nejíst maso 3x denně, ale třeba jen několikrát do týdne a kvalitní, je úžasnou změnou pro svět.
Vejce odebírat z volných chovů, místo z klecových atd...
Vím, že mnozí se pozastaví nad cenami. Ale není lepší zainvestovat do zdravého jídla a pak ušetřit peníze za léky a farmaceutické koktejly, které nebudeme potřebovat?
Kolik peněz člověk "promrhá" v lékárnách a u doktora? Jsou to stovky až tisíce, protože když už je tělo nemocné tak pořádně. Ale proč?
Protože nám chybí kvalitní živiny a odpočinek, který tělu v této zrychlené době také zapomínáme dopřávat.
No a protože STRES a psychika, která to pak všechno spustí.
Proto abychom byli zdraví nepotřebujeme chemické léky, ani jídla plná chemie.
Tyhle všechny srandy jsou vytvářeny lidmi za účelem zisku a businessu. PENÍZE, peníze, peníze. To je to, co dnes vládne světem. Kvůli penězům se vraždí nejen zvířata, ale i lidé navzájem. Vím, že peníze jsou důležité a bez nich lze ztěžka žít..., ale bez kyslíku - bez flóry a fauny nám budou peníze úplně k ničemu. Protože my tu nebudeme.
- Říká ta, která ještě nedávno lpěla na penězích a bála se, že přijde o každou korunu, a že nebude mít dostatek.
Bojím se pořád. Ale mnohem více se začínám bát, že nebude místo, do kterého bych přivedla své děti. Místo, do kterého bych vůbec chtěla své děti přivést.
Někdo si bude myslet, že přeháním... Ale já vůbec nepřeháním. Nejde jen o to, že planeta nebude zelená..., ale i o to, jaké je ve světě nebezpečí.
Tolik lží, zrady, neupřímnosti, nespolupráce... A já to nikdy nechtěla vidět. Proto jsem byla raději tou naivní Símou, která si žije ve svém světě...
Protože jsem nechtěla být součástí té vší bolesti a utrpení, která se šíří pomocí médií světem.
Jenže proto ji teď objevuji. Proto, abych minimálně za sebe mohla dělat věci jinak. Změnit sebe, změnit své návyky, zvyky.
Protože ta největší síla, která to s námi myslí dobře je právě naše PLANETA a příroda - ta nás může uzdravit.
Nikdy nebudu odsuzovat lidi, kteří nepůjdou stejnou cestou jako já. Nikdy nechci cpát lidem to, že má cesta je ta správná.
Co je dnes správný?
Já jen vím a cítím, že to, jak jsem žila ještě do nedávna a do teď jsem potřebovala zažít proto, abych neopovrhovala těmi, kteří smýšlí jinak.
Protože já sama byla ve stejném nastavení. A neviděla ty jiné možnosti.
Nechci opovrhovat těmi, kteří opovrhují mnou, mými změnami, mými názory, mými cestami. Nebudu a nechci.
To, co chci, je jen šířit dál kousky duhy - kousky změn, které můžeme dělat pro sebe, pro druhé, pro lepší svět.
A pokud se někdo z Vás úžasňáků přidá, budeme já i Iri moc rády. Protože jak říká Irča - #malazmenavelkyefekt .
Jsem tak vděčná, že jsem měla vedení shora, které mi ukázalo, kam mám ubírat duhář pro rok 2021.
Nejen v péči o sebe/nás, ale právě i o zmíněný SVĚT - nás všechny.
DĚKUJI za to. A děkuji, že se naše myšlenky (DUHÁŘe + Iri s jejím projektem) propojily.
PS: Pokud někdo nemáte žaludek na shlédnutí výše zmíněného dokumentu - je to v pořádku. Nezlobte se za to na sebe.
Já se do shlédnutí přemlouvala od chvíle, co jsem začala tvořit duhář - březen 2020. Až po víc jak půl roce se odvážila.
A mezitím to chtěla tak 34x vypnout. A i přesto nedokáži být 100% bez živočišných produktů a tak se do toho nenutím. Buďme na sebe hodní. :)
RAW dobroty a ovocné-zeleninové šťávy.
