MÁ 1. KNIHA (2018)

Pochopila jsem , že my jsme Ti, kteří si mohou tvořit ten svět a život plný barev. Jen na to ve shonu denních radostí a starostí zapomínáme.
Proto jsem tu já. Abych Ti to připomněla. Ty jsi DUHOU SVÉHO ŽIVOTA. :)

Pojďme si spolu zabrouzdat do minulosti, jak tenhle projekt
"DUHA MÉHO ŽIVOTA" vlastně vznikl.

Nejspíše jsi na mé stránce poprvé a možná ne? Třeba (ne)znáš mě, nebo význam "DUHY", která tu ještě do nedávna byla úplně všude.
Teď už je hlavně ve mě. ❤

V roce 2015 mi osud přivádí do cesty jednoho muže. Muže s americkým úsměvem a smyslem pro legraci. Žádný humor mu není cizí.
Navíc chodí oblečen barevně od hlavy až k patě. Občas se mu směji a říkám si, že tyhle barevné kombinace se nevidí ani v cirkuse.
Je prostě svůj a to se mi líbí.

Jednoho dne přede mnou pokleká s úsměvem a nevinným pohledem ve svých hnědých očí. Ptá se, zda budu jeho princeznou?
,,ANO" zní má odpověď.
Přes krásné společné chvíle , ale i trable a nedorozumění, ubíhá půl roku.
Náš vztah je všelijaký, přeci jen je mi 19, mému princi 22 ~ jsme ještě mladí.

Mladí nebo "staří"? Rakovina si nevybírá podle věku. Vybírá si podle toho, kde je jí "potřeba".
A zvolila si teď právě nás.
Zvolila si Tebe můj hrdino.
Nikdy dříve jsem tomu nebyla tak blízko jako nyní. Ty jsi tak silný a odhodlaný...
Někdy nerozumím tomu, kde bereš síly, ale zvládáš to skvěle!
Operace, vyšetření, chemoterapie, ozařování... Stále tu jsi, pevný jako skála... Ale pak...
Jednoho dne... odcházíš...

Od začátku říkám, že jsi odešel tam nahoru, daleko za duhu.
Tam, kam odchází všichni naši hrdinové a drží nám tam místo.
Až nadejde ten správný čas i pro nás, znovu se setkáme.

Od začátku jsme se k situaci stavěli jinak..., otevřeně a sdílně.
Dělili jsem se s tím dobrým i s tím méně dobrým, abychom ukázali ostatním úžasňákům, že v tom nejsou sami.
A i to byl jeden z důvodů, proč jsme chtěli jednou vydat knížku. Knihu o tom, jak jsme to (ne)zvládali.

Už jsme ji sice nenapsali spolu, ale já ji dala dohromady za nás oba,...písemně, ilustračně i graficky.
Spolu s úžasňáky jsme ji vdechli život a navíc přispěli výtěžkem z více než 500 knih na fond dětské onkologie Krtek.


Tak vznikla nejen kniha plná strastí i radostí, porozumění i nedorozumění, ale celá myšlenka
------------------------------------------
DUHA MÉHO ŽIVOTA
------------------------------------------
...., protože každý z nás máme v životě tu duhu, která dává barvy našemu životu
- ať už je to partner, rodič, sourozenec, kamarádka či zvířátko.
Příběh nás má vtáhnout do děje, abychom si tu bolest, beznaděj, ztrátu, ale radost z každého dne a úspěchu mohli prožít na nečisto...SPOLU.
A abychom si uvědomili, co je v životě opravdu důležité a přehodnotili tak třeba své priority a začali žít trošku jinak? A nebo ne?

Tohle poselství a zamyšlení se snažím předávat i na svém osobním instagramovém profilu @simonadockalova (úryvky z knihy najdeš na profilu @duhamehozivota )
Někdy je to duhovější a jindy temnější.
Protože i to je ta realita, která v dnešní době hodně chybí.
Bojíme se ukazovat ty "špatné" chvíle, bojíme se dát najevo "slabost". Jenže slabost rovná se = LIDSKOST. A to je přesně to, co nás tu všechny spojuje.

Duhová myšlenka si od té doby žije vlastním životem a je krásné vnímat, když se lidem při pohledu na duhu,
nebo "jen" něco barevného vybaví myšlenka na mě nebo jejich HRDINY na Zemi i v nebi za duhou. DĚKUJI.


RECENZE NA KNIHU
0.jpg1.jpg10.jpg11.jpg
12.jpg13.jpg14.jpg15.jpg2.jpg17.jpg5.jpg
16.jpg19.jpg18.jpg4.jpg9.jpg



Ahoj úžasňáku...

Budu Ti vyprávět příběh. Román, kterého jsi od teď součástí. Protože Ty se už čtením těchto řádků stáváš nyní mým hrdinou. Vlastně si tak uvědomuji, že román je rozsáhlé literární dílo, který se řadí mezi fikci. Alespoň podle všeobecné definice na wikipediích. Tak tedy... Postavy v této knize jsou smyšlené. (Ale přitom Ty i já jsme skuteční.) Stejně jako tento (ne)skutečný příběh, který je možná pravdivý a možná taky ne. Já (ne)mám tak ráda tyto slovní hříčky. Protože víš co? Následující vyprávění se v reálném světě děje dnes a denně, jen to třeba zrovna my nevidíme. Proto se prosím, co nejvíce vžíjme do svých rolí a projděme společně naplno tímto příběhem, ať si uvědomíme, co je v životě opravdu (ne)důležité. A nezapomeň..., (ne)věř v to, co Ty sám (ne)chceš.
Stejně jako vždy a všude, tak i v této knize totiž platí pravidlo:
Kdo věří, věří. A když někdo nevěří, otázkou zůstává, zda vůbec věřit chce.

.......Strasti, radosti, bolest, láska, rozchod, shledání, neshody, porozumění, zdraví, rakovina, život a smrt. Aspekty, o kterých se ne vždy mluví otevřeně a na rovinu. V této knize je to jiné. Bez cenzury a od srdce upřímné.

Símina životní CESTA po boku Tebe, HRDINO. Ten, který změnil pohled na život mě a mnoha lidem okolo sebe. Ten, který svůj boj nevzdal do posledního dechu. A stejně tak ani Síma ho nevzdává, naopak...

Zdraví není samozřejmost, stejně jako život, který bychom měli (pro)žít. Stejně jako lidé, kteří s námi píší náše životní příběhy, nejsou samozřejmostí. Jsou to učitelé, kteří nás na naší cestě doprovazí, ale nikdy dopředu nevíme, kdy z ní odchází.
Tímto příběhem chci předat (pro mě) důležitou myšlenku. Protože i přes veškerou bolest a překážky, které nám život strká pod nohy, je ten život nádherný. Vždycky je způsob, jak jít dál. Jen je třeba najít sílu na to pokračovat.

,,Možná jsem potřeboval rakovinu, abych si uvědomil, co mám vedle sebe."
A já na to teď říkám:
,,Prosím uvědomme si to zavčas i bez těchto zkoušek a zkušeností. Hýčkejme a milujme ty, které máme ve svých životech, dokud je (tu) máme.

DĚKUJI ÚŽASŇÁKU!

__________________________________UKÁZKA (Z) KNIHY_________________________________

V noci se modlím, ať je vše v pořádku a nádor je nezhoubný. Usínám a zdá se mi tak krásný sen. Sice je v tom snu dost pochmurno a prší, ale Ty si balíš kufřík a voláš mi, že jsi zdravý a že už můžeš jít domů! Ve 4 ráno se budím, zda něco nepíšeš. Budu věřit, že se sen vyplní, jen třeba o pár dní později.

Zvracíš a motá se Ti hlava, takže Tě vezou na vozíčku na CT vyšetření. 
Opět jdu k Tobě na návštěvu a čekáme spolu na výsledky v odpočívárně na plicním.
Jsem netrpělivá, nervózní. Bojím se. Odcházíš do ordinace za doktorem, já zatím volám s kamarádem, kterému do telefonu říkám, jak věřím, že je nádor nezhoubný. Ve stejnou chvíli se vracíš se slovy:
P: „Budu chodit na ozařování.“
Nedýchám. Odcházím na záchod. Začínám hrozně plakat a volám mamce, abych jí to pověděla. Nechci, abys mě takhle viděl, já Ti mám být oporou a ne Tě ještě deptat pláčem! Když se uklidním, vracím se zpět. Ty už mě hledáš a jdeš mi naproti. Ptáš se, co se děje. Tak říkám, že jsem potřebovala čůrat.
P: „A nelžeš?“
S: „Nelžu.“ (Opravdu jsem si rovnou odskočila, právě z toho důvodu, abych Ti nelhala.)
Objímám Tě… A stejně to nevydržím, slzy se derou ven jedna za druhou.
P: „Co se dá dělat… Musíme to přijmout takové, jaké to je… To je život. Buď to přijmeme a budeme bojovat, anebo se budeme neustále ptát „Proč?“ a vzdáme to.“
Řekl jsi Ty, ...můj hrdino.

A těmito slovy se začal psát náš společný příběh. On ten příběh moc dobře věděl, proč se píše tak, jak se píše.

52-53

No a jak to vlastně všechno začalo? Jak to pokračovalo a nakonec (ne)dopadlo?
To se dočteš v knize...

344-245

ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ - DOPISY DO PERU
___________________________________________________________________________________

Dělej to, co miluješ, ať je Tvůj život jako duha - pestrý a plný barev.
Protože na konci té duhy čeká poklad - vzpomínky na život, který jsi prožil.
- Simona Dočkalová
___________________________________________________________________________________


 

DĚKUJU ZA VŠE.
_____________________________________________________________
18. 11. 2021 Poprvé za celou dobu tu sdílím nejen veřejně dostupná videa, ale i ta neveřejná, která měla být součástí knihy. Původně jsem to chtěla propojit "virtuálně" s knihou, aby byla spolu se vzpomínkami více interaktivní, víc reálná a živá. Ale i když jsem to do ní nevtiskla, nikdy jsem se neodhodlala to udělat ani takhle doplňkově přes odkazy během celých tří let. Až teď, když pouštím duhu mého života, jsem si vzpomněla, že videa vznikala a bylo by škoda je nevyužít i pro tuto vzpomínku. Je hezké si s koncem zavzpomínat pro novým začátek. :) Příjemné zavzpomíná a zakoukání. A prosím nesmutněte u těch videí. Já už měla tendenci nechat klesnout koutky rtů dolů a pak mě rozesmál nejen Peťko, ale i to pomyšlení na to, jak krásně jsme to vlastně oba a všichni kolem nás zvládli. Nejlíp, jak jsme mohli.
A za sebe mohu říct, že mám díky veškerým těm zkušenostem a lekcím opravdu krásný život a báječného partnera svého Vé, kterého miluju. To úsilí za to stálo. Děkuju :)

KNIHA
2015
Strana 8. (30. května) - Jak to všechno začalo - Color run: https://www.youtube.com/watch?v=434b0P0pnr0
(21. července. 2015) vzpomínka na střílení: https://www.youtube.com/watch?v=mOvUVOGju7Q 
Strana 12. (Srpen 2015) Itálie
https://www.youtube.com/watch?v=JhB0nxi8dOI 
https://www.youtube.com/watch?v=itgt2I3aFCI 
2016
Strana 23. (27. ledna) - https://www.youtube.com/watch?v=_kgDNiOzxr4 
Strana 28. (1. března) SPOLU to zvládneme - https://www.youtube.com/watch?v=VG9fmyYxQgU 
Strana 31. (3. března) - Neveřejné video k situaci na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=qwvJLzySon4 
Strana 33. (4. března) - Neveřejné video k situaci na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=0v8ALjbA9K0
Strana 37. (5. března) + strana 38. (6. března) - Neveřejné video k situaci na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=zeqPPMEB_Ng 
Strana 50. (15. března) - Neveřejné video k situaci na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=-Z13nksxZDw 
Strana 57. (29. března) - Neveřejné video k situaci na YouTube:
https://www.youtube.com/watch?v=XEKJAPEwfgg 
Strana 59. (10. dubna) - Neveřejné video k situaci na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=jTKD5x9YPIY 
Nevím kam zařadit - Neveřejné video na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=8BHkLLn_TLE 
Strana 68. (4. června) - https://www.youtube.com/watch?v=QRPWbTOuips 
Strana 78. (9. července) - https://www.youtube.com/watch?v=Qb5MVH9xnQU 
Strana 72. (3. července) - Neveřejné video k situaci na YouTube:  https://www.youtube.com/watch?v=iwWMCiBHb6k 

Strana 102. (10. září) - https://www.youtube.com/watch?v=BSR_hBuTptk 
Strana 105. (8. září) - https://www.youtube.com/watch?v=2aH_6KTNXlg
2017
Strana 148. (TEĎ A TADY) - https://www.youtube.com/watch?v=vNSUbfo1TCM 
Strana 155. (1. května) - https://www.youtube.com/watch?v=mqTOtaI-oQw 
Video 50 dní v Peru -  https://www.youtube.com/watch?v=aqmv_sjR2AM 
Strana 228. (Tvé 24. narozeniny) - https://www.youtube.com/watch?v=x0FbJrG4AvI

Prostě MEMORIES - https://www.youtube.com/watch?v=mgcOv59MzUY  

 

VYJÁDŘENÍ K VAŠIM OTÁZKÁM


 


"KONEC" DUHY - v srdci navždy :)

Děkuji, že jste v září 2018 podpořily můj projekt, aby kniha mohla vzniknout. :))
Přispěli jsme tak na dětskou onkologii krásných 181.818,-

Za 4 roky se mezi Vás dostalo celkem 3.500 kusů knih. Neuvěřitelný.

duhamehozivota.jpg

Zpět do obchodu